Tak jako víme, že u lidí existují různé krevní skupiny, tak ani všechny kočky nemají stejnou krev. Problémem může být inkompatibilita transfuzní krve při operacích nebo úrazech. Jediné podání krve, která se liší ne skupinou, ale jen některým z faktotů nevyvolává problémy, opakované podání téže krve může vést až ke kolapsu. Problémy vyvolává plemenitba, kdy otec a matka se liší krevní skupinou.

U koček známe 3 krevní skupiny: A, AB a B. Typ A je tvořen páry genů A/A nebo A/B, kde A je dominantní a potlačuje projevy B. Typ AB je vzácný a málo probádaný, je však jiný než kombinace A/B. Typ B je formován geny B/B.

Při transfuzi dárce A, příjemce B a naopak po první aplikaci nedochází k problémům. Při chovu koček pokud má rodičovský pár rozdílné krevní skupiny, panoval názor, že matka vytváří protilátky proti plodu, který zdědil krevní skupinu otce. Neodpovídá to pravdě, protože u koček protilátky neprocházejí placentou, ta je přirozenou barierou. Matka krevní skupiny B bez problémů donosí koťata krevní skupiny A. Inkompatibilita se projeví až po porodu, po prvním napití se kolostra. Koťata, která zdědila krevní skupinu označenou x, budou mít problémy.

V kolostru kočky s krevní skupinou B jsou protilátky proti krevní skupině A. V prvních dnech po narození koťata přijímají kolostrum s protilátkami proti vlastní krevní skupině. Ty procházejí střevní barierou (v prvních dnech) a ničí červené krvinky kotěte. Tento stav se označuje zkratkou FNI (feline neonatal isoerythrolysis) - kočičí novorozenecké rozpouštění červených krvinek.

Takto postižená koťata rychle slábnou, ztrácí zájem o sání, zcela přestanou sát a hynou za příznaků žloutenky a anemie. Výjimečně přežijí se slabou formou anemie, jejich vývoj je opožděný, zaostávají za sourozenci.

Pokud známe krevní skupinu kočky matky, je zapotřebí vybrat otce budoucích koťat tak, aby vyhovoval i stejnou krevní skupinou. To znamená, že kočka krevní skupiny B, by měla být kryta pouze kocourem krevní skupiny B. Také u krevní skupiny A se může jednat o čistou A/A, pak nejsou problémy, pokud je A/B u některého z partnerů, může to být důvodem problémů s potomky.

Jestliže není vyhnutí a z nějakého důvodu musíme rodičovský pár vytvořit z jedinců s rozdílnými krevními skupinami, je záchrana života koťat jedině v tom, že koťata ihned po porodu, dříve než se napijí kolostra, oddělíme od matky minimálně na 24 hodin, kdy je střevní stěna koťat prostupná pro proniknutí látky. Po dobu oddělení je nutno koťata krmit uměle náhradou kočičího mléka nebo mít k dispozici kojnou kočku s krevní skupinou odpovídající koťatům. Bohužel tato koťata nezískají z kolostra ani protilátky proti infekcím a tím si nesou do života určitou zátěž.

Nejčastěji se jedinci s krevní skupinou B vyskytují u britských koček (až 50%), devon rexů (40%), habešských somálských a perských (20%), oproti tomu siamské a orientálské mají téměř vždy skupinu A. I u volně chovaných domácích koček se tyto problémy vyskytují. Kočka porodí zdravá koťata, ale ta brzy hynou. Taková kočka ve svém životě obvykle neodchová žádná koťata, pokud nepotká kocoura také se skupinou B.